Firemní zprávy

Ruští experti předvídají mimosoudní řešení sporu SPP a Gazpromu

2.3.2010 10:23

Moskva 2. března (zpravodaj ČTK) - Mimosoudní řešení sporu mezi Slovenským plynárenským průmyslem (SPP) a ruským koncernem Gazprom o odškodnění za výpadek dodávek plynu začátkem loňského roku kvůli rusko-ukrajinskému sporu předvídají ruští experti, oslovení dnes listem Kommersant.

SPP jako první z poškozených odběratelů zažaloval Gazprom u mezinárodního arbitrážního soudu v Paříži. Výše nároků slovenské firmy není známa, ale vzhledem k ceně plynu se může pohybovat okolo 100 milionů dolarů (asi 1,9 miliardy Kč). Situaci odmítla blíže komentovat mezinárodní obchodní komora, pod níž soud spadá, Gazprom i SPP, který "podobně jako další evropské společnosti vede s Gazpromem jednání".

"Analytici předvídají, že ruský monopol se bude snažit vyhnout precedensu a vyřeší problém mimosoudně," napsal deník s připomínkou, že výpadek dodávek plynu v lednu 2009 postihl celkem 18 zemí.

Kromě Slovenska a Bosny, které na ruském plynu závisí stoprocentně, k nejpostiženějším patřilo Bulharsko (závislost z 96 procent), Srbsko (87), Řecko (82), Česko (80), Maďarsko (60), Rakousko (51) a Polsko (47 procent). Bulharsko během krize vyčíslilo utrpěné škody na 86 milionů eur (více než 2,2 miliardy Kč).

Žaloby podle Valerije Nestěrova z Trojki Dialog slibovalo podat několik zemí, ale problém zmizel z pořadu v rámci vzájemných ústupků. "Podobné žaloby nemají u soudu dobrou perspektivu, protože v dalším vývoji budou přesměřovány na Naftogaz Ukrajiny, z čehož sotva něco dobrého vzejde," předpokládá. Slovensko, které má vážný problém s naprostou závislostí na ruském monopolu, nejspíše dospěje k mimosoudním dohodám.

I Vitalij Krjukov z Kapitalu počítá s tím, že Gazprom se může případně odvolat na "vyšší sílu", která ho přiměla přerušit dodávky, nicméně souhlasí s názorem, že pro koncern je důležité spor urovnat mimosoudně, aby se vyhnul precedensu.

Gazprom a Naftogaz se v závěru předloňského roku nedokázaly dohodnout na nové dohodě o dodávkách plynu na rok 2009. Od 1. ledna Gazprom omezil dodávky plynu na Ukrajinu a od 7. ledna přestal plyn vůbec do ukrajinských plynovodů pouštět s odůvodněním, že Kyjev nepovoleně odebírá z tranzitu plyn pro evropské zákazníky.

Slovensko se poté ocitlo na hranici energetické krize. Vláda tehdy dokonce uvažovala o opětném spuštění jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, ačkoliv její odpojení bylo jednou z podmínek pro přijetí Slovenska do Evropské unie.

Novou dohodu Moskva a Kyjev uzavřely 19. ledna, následující den plyn opět začal proudit do Evropy.

Během dvou týdnů, co krize trvala, Slovensko od Gazpromu nedostalo zhruba 300 milionů metrů krychlových plynu v hodnotě asi 100 milionů dolarů. SPP následně podepsal smlouvy o dodávkách 850 milionů metrů krychlových plynu s francouzskou společností GDF Suez a s německou firmou E.ON Ruhrgas. Obě společnosti SPP spoluvlastní.

Slovensko z Ruska ročně dováží přibližně 6,3 miliardy metrů krychlových plynu.

Další zprávy